Vyplácení mzdy během pracovní neschopnosti (nemoci)

Každý zaměstnanec má nárok na vyplácení mzdy během nemoci po dobu 6 týdnů (42 dní). Tento nárok mají i zaměstanci na poloviční nebo menší uvázek.
Lhůta 6- týdnů začíná běžet dnem začátku pracovní neschopnosti. V případě, že zaměstnanec je pracovně neschopný z důvodu po sobě nasledujících nemocí, má nárok na vyplácení mzdy pro každý jeden případ nemoci po dobu 6 týdnů. To platí i v případě, že další nemoc následuje bezprostředně po prvé nemoci.
Nárok na vyplácení mzdy pro případ nemoci vzniká po uplynutí čtyřech nepřerušených odpracovaných týdnů pracovního poměru. Onemocní-li zaměstnanec v čekací době, obdrží nemocenskou od své zdravotní pojišťovny (§ 3 odstavec 3 EntgFG).

Vyplácení mzdy během dovolené

Zákonní podklad tvoří spolkový zákon o dovolené (Bundesurlaubsgesetz.)
Dle §11 zákona o dovolené se mzda vyměřuje dle průměrného zárobku, který zaměstanec měl za posledních 13 týdnů před zahájením dovolené s výjimkou mzdy za odpracované přesčasové hodiny, tzn. že tady platí zásada průměrnosti. V praxi to znamená, že se zohledňují poslední 3 odpracované měsíce.

Vyplácení mzdy pro případ zamezení výkonu práce

Každý zaměstnanec má nárok pro případ osobního zamezení možnosti výkonu práce nárok na placené uvolnění, když nemůže nezaviněně z osobních důvodů po přiměřenou dobu vykonávat svou práci (§ 616 BGB).

Zaměstnanec toto zamezení výkonu práce nesmí zavinit sám. Tento nárok existuje dle judikatury v následně uveděných případech:
• vlastní svatba
• svatba detí
• zlatá svatba rodičů
• porod dětí
• úmrtí v nejblizší rodině
• stěhování z podnikových důvodů
• výkon veřejné čestní funkce
• účast na soudním řízení
• péče o rodiné příslušníky
• nemoc vlastních dětí