Nárok na výživné označuje obnos, který může osoba s nárokem na výživné požadovat od osoby s povinnosti platit výživné. Právním základem je § 1601 BGB, ve kterím se stanovuje, že příbuzný v přímé linii mají vůči sobě vzájemně vyživovací povinnost. Tím pádem spočívá vyživovací povinnost mezi rodiči a dětma ne na základě rodičovské péče ale na příbuzenským vztahu.

Vyživovací povinnost mezi manžely

V oblasti vyživovací povinnosti mezi manžely se rozlišuje mezi vyživovací povinnosti mezi manžely po rozluce, který se platí během rozluky za trvání manželství a vyživovací povinnosti po pravoplatným rozvodu.

Vyživovací povinnost vůči neprovdané matce

Rodiče, který sice neuzavřeli sňatek ale narodilo se jím dítě, můžou požadovat od druhého rodiče výživné za opatřování dítěte. Toto výživné se platí do dovršení 3 let dítěte.

Výživné na dítě

V případě rozluky rodičů nebo-li nežijí rodiče dítěte v jedné domácnosti, je ten rodič, který nežije se svým dítětem, povinnen platit výživné na dítě. Tento nárok přísluší maloletým dětem jako i dopělým dětem, které se ještě vzdělávají.